Home

Kontinentální a oceánská kůra

Kontinentální kůra má oproti oceánské kůře výrazně větší mocnost - průměrně 35 km, ale extrémy dosahují hodnot až 90 km. Hustota kontinentální kůry je menší než v případě kůry oceánské a pohybuje se okolo 2,8 g.cm −3 , což je nejspíše jedním z důvodů, proč vystupuje kontinentální kůra nad oceánskou kůru Kontinentální kůra má průměrnou tloušťku 70 km, na rozdíl od oceánu, která je rozhodně tenčí, je to vrstva asi 4 km. Kontinentální a oceánská kůra. Zemská kůra je jedinou vrstvou, ve které můžeme jednoznačně mluvit o dvou odrůdách, o kontinentální kůře ao oceánské kůře, protože její výrazná laterální heterogenita je pozorována

Vědci budou hledat v nitru planety život – 21stoleti

Kontinentální kůra pokrývá pouze 30 % zemského povrchu a její tloušťka dosahuje průměrně 35 kilometrů. Ze současných poznatků plyne, že je mnohem různorodější než oceánská kůra a její vznik je výsledkem mnoha složitých procesů Hustota kontinentální kůry je mnohem menší než oceánská kůra. Má přibližnou hodnotu 2,6 g / cm3. Vzhledem k tomuto rozdílu v hustotách magmatu mezi oceánskou kůrou a kontinentální kůrou zůstávají kontinenty na jejich místech a obě krusty jsou schopny plavat na magmatu Díky tomuto procesu neexistuje stará oceánská kůra. Tento jev v kontinentální kůře chybí nebo je vzácný. Tloušťka obou skořepin se liší. U oceánské kůry se tloušťka pohybuje od 3 do 6 mil a pohybuje se od 5 do 10 km. Oceánská kůra je tenčí než kontinentální kůra. Kontinentální kůra Kontinentální kůra se skládá z asi 40% zemského povrchu. Skládá se z žulového kamene a je lehký Věk kontinentální kůry dosahuje 4,4 miliardy let. na obsah ↑ Co je to oceánská kůra? Hlavní minerální tváření oceánská kůra, - čedič. Jeho struktura však kromě něj zahrnuje: Reklama. sedimentární horniny; vrstvené narušení. V souladu s běžnou vědeckou koncepcí je oceánská kůra neustále vytvářena.

Kontinentální kůra - Wikipedi

  1. Tato kůra je rozdělena na dvě části; oceánská kůra a kontinentální kůra. Tento článek se pokouší zdůraznit rozdíly mezi těmito dvěma částmi kůry. Když jdeme dolů pod povrch Země, téměř 50 km po povrchu začíná úplně jiná struktura hornin, která se označuje jako plášť
  2. Oproti kontinentální kůře má menší mocnost, která se v průměru pohybuje mezi 5-10 kilometry. Je ale hustší, což ji více boří do plastické astenosféry . Její nejstarší části jsou sedimenty jurského stáří, což přímo souvisí s její neustálou obnovou na oceánských hřbetech, oproti kontinentální kůře se tak jedná o dynamickou složku
  3. antní je bazaltová vrstva a poměrně tenká vrstva sedimentární, která může scházet především na středooceánských hřbetech. Oceánská kůra se vyvíjí z plášťových hornin jejich parciální anatexí (částečným tavením) a má proto podstatně primitivnější složení ve.
  4. The oceánská kůra Je to část zemské kůry pokrytá oceány. To odpovídá dvěma třetinám povrchu Země, a přesto byla prozkoumána méně než povrch měsíce. Spolu s kontinentální kůrou odděluje oceánská kůra zemský povrch od pláště, vnitřní vrstvy Země, která obsahuje horké viskózní materiály

• Oceánská kůra • Složení kontinentální mafickékůry: horniny gabrového slo + 1 žení- 2 km mocný plášť sedimentů. • Hustota oceánské kůry ~ 3000 kg.m-3 • Mocnost kůry: kontinetální ~35 km, min <30 km, max 70 km oceánská ~ 7 km, rozpětí 5 - 10 km . 1.2 Litosféra a astenosféra • Litosféra = zemská kůra + svrchní část plášt Na tzv. středooceánských hřebetech vzniká nová oceánská kůra, stará se naopak zanořuje do zemského nitra v místech tzv. subdukcí. Kontinentální kůra je zřejmě víceméně stabilní, ale i u ní dochází ke kolizím (např. mezi Indií a Asií díky níž vznikly Himaláje)

Kontinentální a oceánská kůr

  1. Oceánská kůra se vyvíjí z plášťových hornin jejich parciální anatexí (částečným tavením), a má proto podstatně primitivnější složení ve srovnání s kontinentální kůrou. Přechodná kůra je charakteristická pro okraje kontinentů, například v oblasti okrajových a kontinentálních moří a vulkanických.
  2. <30 km, max 70 km oceánská ~ 7 km, rozpětí 5 - 10 km Litosféra = zemská kůra + svrchní část pláště Mocnost: , nejmocnější pod kontinenty, nejslabší pod oceány
  3. Oceánská kůra je složena z bazických hornin (bazalt, gabro). Je tedy výrazně těžší nežli kůra kontinentální. Její mocnost se pohybuje kolem 10 km. Zemská kůra je rozdělená na litosférické desky, které se vůči sobě různě posunují. S pohybem litosférických desek se pohybují i kontinenty
  4. Oceánská kůra je nejen tenčí a hustší než kontinentální kůra, a je také mnohem mladší než ona a má jiné chemické složení. Když magma z pláště země najde cestu nahoru, přichází do styku s vodou, která ji rychle ochlazuje. Je nucen mít tvar polštářů
  5. Zemská kůra je asi 30 km silná, i když na dně oceánu může být tloušťka kůry 5 kilometrů. Celá kůra zabírá pouze 1% objemu Země a může být rozdělena na: kontinentální kůru a oceánskou kůru. Části zemské kůry Oceánská kůra. Oceánská kůra je částí zemské kůry, která pokrývá oceánské pánve

Pangey. Chápou pojmy litosférická deska, oceánská a kon-tinentálníkůra a princip vzniku a zániku oceánské kůry KLÍČOVÁ SLOVA: prakontinentPangea,litosférická deska, subdukce, oceánská kůra, kontinentální kůra, hlubokomořský příkop, středooceánskýhřbet, Laurasiea Gondwan Oceánská kůra Oproti kontinentální kůře (průměrně 35 km, ale extrémy dosahují hodnot až 90 km) má menší mocnost, která se v průměru pohybuje mezi 5-10 kilometry. Je ale hustší, což ji více boří do plastické astenosféry Oceanic vs. Continental Crust Nejvzdálenější vrstva Země, kůra, pokrývá planetu Oceánská kůra zabírá 70 % zemského povrchu, je silná v průměru 5-10 kilometrů a vyznačuje se velkou hustotou. Naproti tomu vznik kontinentální kůry je mnohem složitější. V raných stadiích vývoje Země, zhruba před 4,6 miliardy let, byl povrch planety pokryt žhavým magmatem a plyny Oceánská kůra vs kontinentální kůra; Planeta Země je pokryta kůrou, kterou geologové dělí na oceánskou a kontinentální. Pojďme se podívat na rozdíly mezi těmito dvěma typy kůry. Definice. Oceánská kůra je součástí zemské kůry, která vytváří mořské dno. Předpokládá se, že je vyroben z produktů sopečné lávy

Kontinentální kůra je vrstva hornin, které tvoří kontinenty a oblasti mělkého mořského dna v blízkosti jejich břehů, známé jako kontinentální police. Oba typy kůry se liší ve složení, hustotě a tloušťce. Celkově je oceánská kůra tenčí, ale hustší než kontinentální kůra. Oceánská kůra je obecně tlustá. Oceánská kůra je přítomna pod oceány. Má podstatně menší mocnost (5 - 10 km) než kůra kontinentální a především je charakteristická nepřítomností granitové vrstvy. Dominantní je bazaltová vrstva a poměrně tenká vrstva sedimentární, která může scházet především na středooceánských hřbetech. Oceánská. Oceánská kůra je hustší, takže je subdukována (viz výše) pod kontinentální kůru. Méně husté magma stoupá skrz kontinentální kůru, což dále zvětšuje velikost kontinentální kůry a zachování její nižší hustoty než oceánská kůra, která způsobuje subdukci

Jak vznikla kontinentální zemská kůra a proč se liší od

  1. Zemská kůra je součástí konceptu geologické stavby Země (jádro, plášť, kůra). Dělí se na oceánskou (tenčí a těžší, cca 6 km) a kontinentální (tlustší a lehčí). V subdukční zóně , ve které se kontinentální a oceánská kůra/deska pohybují proti sobě, se oceánská deska podsouvá pod kontinentální
  2. erály nízké hustoty, do
  3. Oceánská a kontinentální kůra (litosféra) plave po plastické vrstvě - astenosféře. Chování litosféry, lze přirovnat předmětu položenému na vodu. Přiřaď k sobě odpovídající obrázky sklenic vody s ledem (A, B) a litosféry (1, 2). Své rozhodnutí zdůvodni. Řešení: A - 2, B - 1. Při zatížení zemské kůry.
  4. Oceánská kůra je sice výrazně slabší, ale její podstatnou část tvoří těžké horniny sopečného původu (hlavně čediče), zatímco kontinentální kůru tvoří lehké horniny jako žuly nebo sedimenty. Podsouvající se oceánská kůra se začne v její svrchní části tavit, takže vznikne řetězec aktivních sopek
  5. různě těžkými krami zemské kůry (proto kontinentální kůra tvořena lehčími horninami má vyšší mocnost než kůra oceánská, Obr. 1) Obr. 1. Rozdíl mocnosti kontinentální a oceánské kůry (převzato z Jakeš, 1984). - rozsáhlé mořské transgrese a regrese známy z poměrně tektonicky stabilních bloků, z tzv

Oceánská a kontinentální kůra 2021 - Es differen

a - oceánská kůra, b - kontinentální kůra, c - astenosféra, d - litosféra (kůra a nejsvrchnější část pláště), e - plášť, f - vnější jádro, g - vnitřní jádro. Magnetické pole chrání planetu před kosmickým zářením. To by jednak přímo ohrožovalo živé organizmy, jednak by způsobovalo úbytek. Setká-li se kontinentální kůra s oceánskou, podsune se těžší oceánská kůra pod lehčí kontinentální a v předpolí vznikne hlubokomořský příkop. Kontinentální kůra může být současně stlačena, vzroste její mocnost a vznikne hroské pásmo podél pobřeží. S poklesem oceánské kůry do pláště se při okraji. Oceánská kůra je zhruba 7 km silná a složená především z 對tmavých vyvřelých bazických hornin. Kontinentální kůra je mnohem mocnější, 35-40 km, a v horských oblastech může být dokonce tl\൵stší než 70 km. Zemská kůra je od svrchního pláště oddělena seismologicky definovanou Mohorovicicovou diskontinuitou. Oceánská kůra tak v sobě nese dokumentaci o intenzitě a směru magnetického pole v době, kdy láva vychladla a utvořil se z ní bazalt. Podle těchto dat se pak podařilo odvodit, že oceánská kůra vzniká ve středooceánských hřbetech a symetricky se posouvá na obě strany Zemská kůra . Zemská kůra je dvojího druhu: kontinentální a oceánská (viz nitro Země). Tloušťku Marsovy kůry bylo možno určit jednak z gravitačního pole (určeného z jemných změn ve dráze družice MGS - Mars Global Surveyor), jednak z reliéfu povrchu (měřeného laserovým výškoměrem). Na severní polokouli je kůra.

Rozdíl mezi oceánskou a kontinentální kůrou 201

  1. 1) kontinentální kůra. 2) oceánská kůra. 3) astenosféra Ukázka kontinentální kůry a její rozlohy. Kontinentální kůra je částí zemské kůry, která je vyvinuta pod pevninami, její spodní hranicí je Conradova diskontinuita. 32 vztahy
  2. Oceánská a kontinentální (pevninská) kůra na pasivním pevninském okraji. Obr. 253. v - rychlost šíření podélných seizmických vln (km.s-1), h - hustota (Q) hornin (g.cm-3), C - Conradova diskontinuita; 1 - bazaltová vrstva, v = 4 až 6, 2 - serpentinitová vrstva, 3 - staré sedimenty, v = 3,5 h = 2 až 2,5, 4 - granitová vrstva
  3. Kontinentální kůra je podstatně starší než oceánská Gravitace vyvolává, teplo a jeho hloubkový gradient energeticky zajišťuje diferenciaci hmot v každém dostatečně velkém vesmírném tělese. Díky tomu má naše Země jádro z taveniny železa a niklu s obsahem síry a kyslíku

o pevninská (kontinentální) kůra se nachází pod dvěma částmi - pevninským šelfem a pevninským svahem jedná se vlastně o zatopenou pevninu o oceánská kůra se nachází pod ostatními částmi dna většina dna oceánů není vůbec prozkoumána, dá se říct, že o něm víme méně informací ne Pevninská kůra. Zemská kůra má 3 vrstvy, z nichž každánerovné vrstvy pokrývají předchozí. Většina jeho povrchu je kontinentální a oceánské pláně. Kontinentů také obklopuje police, které po ohnutí obryvchatogo jde do kontinentálního svahu (oblast kontinentálního rozpětí). Zemská kůra je rozdělena na vrstvy: 1

Kolize oceánská kúra — kontinentální kúra Ptíkop Vulkanický oblouk Kontinentální kúra Continental crus Litosféra Vznikající magma Oceánská kúra Litosféra Astenosféra Soúthžwales Victoria Norfolk Sunshine Coast enbié arid -Brisbane Gold,Coast wcastle Central Coast Sydney Wollongon Kontinentální kůra má mnohem nižší hustotu, proto se oceánská kůra propadá do astenosféry a kontinentální naopak jakoby vystupuje nad kůru oceánskou. Kontinentální kůra je také výrazně mocnější než kůra oceánská. OCEÁNSKÁ KŮRA. KONTINENTÁLNÍ KŮRA. ASTENOSFÉRA. Skupenství: pevné. Hustota: 2,7 . g/cm. 3. Oceánská kůra - mocnost 6 km, složení: hlavně čedič, usazené horniny Složení pevného tělesa Zem To také vysvětluje fakt, že oceánská kůra je oproti kontinentální mnohem více dynamická a její nejstarší známé části jsou staré pouhých 600 milionů let Kontinentální kůra: 0,347 % hmotnosti Země, hloubka 0-50 km. Oceánská kůra tvoří vnější část Země a převážně se skládá z krystalických hornin. Kontinentální kůra má mnohem nižší hustotu, proto se oceánská kůra propadá do astenosféry a kontinentální naopak jakoby vystupuje nad kůru oceánskou

Rozdíl mezi kontinentální a oceánskou kůrou (Věda a

Kůra není rovnoměrně silná a liší se od 3 do 30 mil. Nejsilnější část zemské kůry je známá jako kontinentální kůra a nachází se tam, kde je země. Nejtenčí část kůry je známá jako oceánská kůra a nachází se pod oceány. Teplota kůry se mění s hloubkou: čím hlouběji jdete, tím teplejší je Oceánská kůra je považována za mnohem tenčí a hustší než pevninská. O kůře pod oceány se tvrdí, že má průměrnou tloušťku asi 7 km a že je složena převážně z čediče a gabra, zatímco pevninská kůra je v průměru asi 35 km tlustá a skládá se hlavně ze žulových hornin, na které nasedají usazeniny

Oceánská kůra zabírá 73 % zemského povrchu, čímž se stává převládající složkou Země. Oproti kontinentální kůře má menší mocnost, která se v průměru pohybuje mezi 5-10 kilometry - vzniká nová oceánská kůra, desky se od sebe vzdalují. Jak vznikl Východoafrický rift a jak se bude dále vyvíjet? - rozestupováním africké desky - kontinentální rift, v budoucnu zde může být moře a pak oceán. Co označujeme pojmem subdukce? - podsouvání litosférických dese Když se oceánská litosféra subdukuje do větších hloubek, přitahuje se kontinentální kůra blíže k subdukční zóně. Jakmile kontinentální litosféra dosáhne subdukční zóny, procesy subdukce se změní, protože kontinentální litosféra je živější a odolává subdukci pod jinou kontinentální litosférou Oceánská kůra je svrchní část litosféry, která se nachází většinou pod hladinou oceánů či moří. 20 vztahy. Typy podsunu LD: 1. oceánská deska se podsouvá pod kontinentální: 2. oceánská deska se posouvá pod oceánskou: 3. kontinentální deska se podsouvá pod kontinentální Subduction zóna je oblast v zemské kůře, kde jedna tektonická plošina pohybuje pod jiným tektonické desky; oceánská kůra se recykluje zpět do pláště a kontinentální kůra se vytvoří vytvořením obloukových magmat.Oblouková magma tvoří více než 20% pozemsky vyprodukovaných magmat a jsou produkována dehydratací minerálů v subduktující desce, když sestupuje do.

Video: Oceánská a kontinentální kůra - 2021 - PŘíROD

Rozdíl mezi kontinentální krustou a oceánskou krustou 202

  1. sluneční soustava, komety, asteroidy, meteority, zemská kůra, plášť, jádro, kontinentální a oceánská kůra METODICKÉ POZNÁMKY: Prezentace především slouží k názornějšímu výkladu velmi obtížné látky. Je možné využít znalostí získaných žáky v zeměpisu. Zvýšenou pozornost je třeba věnovat podrobné stavbě.
  2. Kontinentální kůra je mnohem většísíla (tj. tloušťka) než oceánská, protože se zvedá nad hladinou moře av horských oblastech obecně značně převyšuje kapacitu oceánské kůry. Chemické složení zemské kůry. Jak již bylo uvedeno výše, hlavní prvek,což je zemská kůra, je kyslík
  3. Oceánská litosféra se skládá hlavně z mafic kůry a ultramafic plášť (peridotit) a je hustší než kontinentální litosféry. Mladá oceánská litosféra, nalezená na hřebenech středního oceánu, není tlustší než kůra, ale oceánská litosféra se ztuhne, jak stárne a vzdaluje se od hřebene středního oceánu
  4. KONTINENTÁLNÍ (PEVNINSKÁ) KŮRA o má větší mocnost (tloušťku): 5 - 70 km, na našem území (ČR) asi 35 km o obsahuje žulovou i čedičovou vrstvu o nachází se pod pevninou, okraji moře - šelf a svah (*v dalších kapitolách) OCEÁNSKÁ KŮRA o má menší mocnost: 5 - 10 km o neobsahuje čedičovou vrstv

Oceánská kůra - Wikipedi

kůra - Oceánská kůra je 5-15 km tlustá, tvoří ji horniny bohaté na silikáty a hořčík, její hustota představuje 3,2 g/cm³. Pevninská kůra je 30-65 km tlustá, tvoří ji horniny bohaté na silikáty a hliník, její hustota představuje 2,7-3 g/cm³. svrchní plášť - Sahá do hloubky 700 km, jeho hustota je 3,3-4 g/cm³ Oceánská kůra: její tloušťka dosahuje 5-15 km, je bohatá na horniny s obsahem křemíku a hořčíku, její hustota představuje 3,2 g/cm³. Kontinentální kůra: její tloušťka dosahuje 30-65 km, tvoří ji horniny bohaté na křemík a hliník, její hustota je 2,7-3 g/cm³. Litosféra: Pevná, horninová vrstva Země Kůra, která pokrývá Zemi, může být rozdělena do dvou typů: kontinentální nebo granitická a oceánská nebo čedičová. Oblast kontinentů pokrytá vodou je ponorka kontinentální zóna, který je tvořen části oceánské kůry mořského dna, a přechodová zóna od kontinentu k oceánu, kde oceánská kůra a kontinentální.

- vzniká zde nová oceánská zemská kůra - magma odtlačuje desky od sebe - na hřbetech je kůra nejmladší - zvedají se až 3 km nad okolí - středem probíhá oceánský rift - údolí, sníženina. Kontinentální rift - desky se od sebe vzdalují na pevnině - vznikají seizmicky i vulkanicky aktivní údolí. 2. Pohyb desek. Abychom mohli studovat zbytek vnitřku Země, musíme použít nepřímé metody. Tímto způsobem bylo možné dospět ke dvěma modelům, které vysvětlují tvorbu zemských vrstev podle složení materiálů a dynamiky, která následuje. Na jedné straně máme statický model, ve kterém jsou vrstvy Země složeny z: Kůra, plášť a jádro Zemská kůra je nejsvrchnější částí pevného zemského tělesa. Tvoří ji dva základní typy - kůra kontinentální a kůra oceánská. K nim přistupuje ještě další typ, tzv. kůra přechodného typu. Kontinentá lní kůra je vyvinuta pod pevninou a její mocnost je asi 30 až 40 km. Je více rozšířena na severní polokouli a. slovníček: continental shelf - kontinentální svah, continental rise - kontinentální svah, sea level - mořská hladina, rift valley - riftové údolí, mantle - zemský plášť, crust - zemská kůra . Subdukce - oceánská deska pod kontinentální desku . Animace znázorňuje subdukční zónu, místo kde dochází k zániku oceánské. V oblasti riftu vzniká nová zemská kůra a ta okolní je postupně od riftové oblasti odtlačována do stran - dochází k rozpínání oceánské oblasti. Poté co oceán nabyde určité šířky a začne docházet k jeho stlačování a oceánská kůra se začne podsouvat pod kontinentální (subdukce) a rozsah oceánu se zmenšuje.

kůra zasouvá pod lehčí kontinentální. Rychlost subdukce je cca 1-5 cm/rok. Subdukce může opět probíhat ve třech variantách, přičemž každá má pro utváření povrchu země jiný účinek: Oceánská pod oceánskou - následkem je vznik hlubokomořského příkop Můžeme vidět, že se začíná vytvářet oceánská kůra, protože ta se svým složením a hustotou výrazně liší od kontinentální kůry, uvedl Ph.D. student Christopher Moore z University of Leeds v rozhovoru pro NBC News Země se skládá z magnetického centrálního jádra , převážně tekutého pláště a tvrdé tuhé vnější skořápky (nebo litosféry ), která se skládá ze skalní kůry Země a hlubší převážně pevné vnější vrstvy pláště. Na souši je kůra známá jako kontinentální kůra, zatímco pod mořem je známá jako oceánská kůra

Globální geomorfologie - vsb

Zemská kůra - svrchní část zemského tělesa a) oceánská zemská kůra - silná 5-7 km b) kontinentální zemská kůra- silná 30-40 km Litosféra - kamenný obal Země Vytváří je zemská kůra a svrchní část zemského pláště. Atmosféra - vzdušný obal Země Hydrosféra- vodní obal Země iosféra - vše živé na Zem Oceánská kůra je svrchní část litosféry, která se nachází většinou pod hladinou oceánů či moří.Oceánská kůra zabírá 70 % zemského povrchu, čímž se stává převládající složkou Země.Oproti kontinentální kůře má menší mocnost, která se v průměru pohybuje mezi 5-10 kilometry. Je ale hustší, což ji více boří do plastické astenosféry Máme tu kontinentální kůru, což je země, po které chodíme. a pak tu je oceánská kůra, země pod oceány. Kontinentální kůra je všeobecně lehčí. Je většinou tvořena žulou. Oceánská kůra je těžší a čedičová, dobře? Teď, když víte tohle, představte si srážku dvou částí kůry, kontinentální a oceánské

Oceánská zemská kůra - je mnohem tenčí, zaujímá asi 21% celkového objemu zemské kůry. Skládá se také ze tří vrstev: sedimentární vrstvy, vrstvy částečně zpevněných sedimentů do které proniká čedič a bazaltové (čedičové) vrstvy jejichž složení se liší od kontinentální kůry Jde o proces, při kterém se nasouvá oceánská kůra na kůru kontinentální. Třetí forma subdukčních struktur vzniká při střetu typu oceán - oceán, kdy se podsouvá deska s oceánskou kůrou pod jinou oceánskou desku. Vznikají při ní v čelní části hlubokomořské příkopy, tvoří se vulkanické ostrovní oblouky Tři základní typy kůry (rozdílná mocnost, složení - minerální i chemické, vývoj, stáří) - kůra kontinentální vs. kůra oceánská vs. kůra přechodného typu. VII.2.3.1. Kůra oceánská Součást oceánské litosféry. Mocnost oc. kůry 5-12 km, průměrná měrná hmotnost 2,9-3,0 g/cm3. Ve srovnání s kůrou. oceánská kúra kontinentální kúra žula a preménéné horniny Oceánská a kontinentá/nl' kúra . není v méñítku v méñítku . Eurasijská Severoamerická Pacifická Pacifická Jihoam rická Africká Antarktická Odsouváni desek Podsouvání desek SráŽka desek Vodorovný pohy

Základem pohybu desek je sopečná činnost v oceánech. Ve středu oceánských hřbetů se z vyvěrající lávy tvoří nová oceánská kůra. Tím tedy oceánské kůry přibývá a kontinenty jsou od sebe odtlačovány. Tento jen je někdy označován jako kontinentální drift (seafloor spreading) 1) kontinentální typ - není jednotná - obsahuje všechny 3 základní vrstvy Conradova diskontinuita mezi granitovou a bazaltovou vrstvou je tvořena lehčími materiály, ale je zase mocnější je mnohem starší než oceánská - 3,5 až 4,2 mld l

Subdukce kontinentální - kontinentální. KolizeIndicko-australské desky s Euroasijskou deskou. Indická se podsouvá. Následek - vznik orogenního pásma, Tibetské náhorní plošiny a pohoří Himalaj. Jsou tvořeny mořskými sedimenty, které deska hrnula před sebou. Pohyb trvá dodnes a dosahuje rychlosti okolo 5 cm ročně Deset vzorových úloh pro bakalářské přijímací řízení - obor Biologie, geologie a environmentalistika se zaměřením na vzdělávání. Test celkem obsahuje 20 otázek, poměr oborového zaměření otázek prezentovaného vzork Zemská kůra pevnin a oceánů Autor: Mgr. Marian Solčanský Gymnázium K. V. Raise, Hlinsko, Adámkova 55 2013, září mocná 30-40 km (pod Himalájí až 80 km) tvoří ji celkem tři vrstvy - usazené horniny, žula, čedič nejstarší části kontinentální kůry nazýváme platformy a štíty a dohromady tvoří tzv. kratóny pásemná pohoří vzniklá alo - himálajským. Oceánská kůra Kontinentální kůra • tení (12 km) • ediová a sedimentární vrstva • větší hustota • mladší • mocnější (až 60 km) • nejmocnější v oblasti Himálaje • ediová, žulová, sedimentární vrstva • menší hustota • starší • pod kontinenty a pod šelfovými moř Oceánská kůra obsahuje více vápníku, hořčíku a železa. Oceánská kůra Lehčí horniny kontinentální kůry jsou bohatší hliníkem, draslíkem a sodíkem. kontinentální kůry Gravitační oddělení materiálů podle jejich hustoty způsobuje, že vnitřní části planety mají vyšší hustotu než povrchová vrstva, zemská.

Oceánská Kůra: Vlastnosti a Struktura - Věd

tektonika globální soubor geotektonických představ snažících se vysvětlit tektonické jevy a pochody v celosvětovém měřítku. V současné době je přijímán mobilistický výklad založený na pohybu litosférických desek, tj. pevných desek skládajících litosféru (povrchovou část Zem), a reprezentovaných deskami pacifickou, Nazca, severoamerickou, jihoamerickou. Litosféra a zemská kůra. Z hlediska složení se Země dělí na tenkou vnější kůru, horninový plášť a jádro s vysokou hustotou. \爀娀攀洀猀欀 欁漀爀愀 屲Tenká, kam\൥nitá pokožka, která se obecně dělí na oceánskou a kontinentální kůru. Oceánská kůra je zhruba 7 km silná a složená především z 對 Sbíhavý pohyb a) oceánská a kontinentální deska podsouvání desek = subdukce subdukční zóna - hlubokomořské příkopy zánikoceánského dn Kontinentální ( pevninský) šelf neboli pevninský práh (pevninská mělčina) je označení pro okrajovou část kontinentu, která volně pokračuje pod mořskou hladinu. 2.2 Pevninský svah Poměrně výrazný stupeň oceánského dna. Jeho výška se pohybuje mezi 2000 m a 7000 m, šířka je od 150 do 260 km. Mívá zpravidla. 2. pevninský (kontinentální) svah, strmý ve své svrchní části a rozrytý podmořskými kaňon zasahujícími někdy i do šelfu. Horní hranicí je okraj šelfu, spodní hranicí je. 3. pevninské (kontinentální) úpatí, které při svém malém úklonu (v průměru 1 až 2°) je přechodem mezi pevninským svahem a hlubokomořským. 3

PPT - Stavba Země PowerPoint Presentation, free downloadStavba Země | Eduportál Techmania